GARDENING OF SOUL

Dům umění Ústí nad Labem
7. 12. 2023 – 9. 4. 2024

Výstava Gardening of Soul v Domě umění Ústí nad Labem je součástí programu Gardening of Soul: In Five Chapters, který se zabývá tematikou zahrady a zahradničení v různých metaforických zaměřeních. Tento víceletý program realizovaný na Fakultě umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem je členěn na několik vzájemně se prolínajících částí a zahrnuje tvorbu uměleckých děl ve veřejném prostoru se zapojením lokálních komunit, rezidenční pobyty zahraničních umělců v České republice a českých umělců na Islandu, mezinárodní konferenci a výstavní prezentace doprovázené realizací aktuálních uměleckých děl. Výstavu Gardening of Soul lze v kontextu tohoto projektu chápat jako významný průsečík, neboť se v jejím rámci představuje celá řada výsledků postupně vznikajících v jeho průběhu a odrážejících jeho tematické zaměření prostřednictvím individuálních uměleckých vyjádření.

Zahrada je místem, kde člověk-zahradník realizuje vlastní představu přírody, které se cítí být součástí a spolutvůrcem. Důvodů, proč se tak často uchylujeme do prostředí zahrady, je mnoho a v různých společenských a geografických kontextech se mění. Jedna z klíčových motivací pro takové jednání je ovšem spojena s vytržením z chaosu světa, který nás atakuje a nezřídka zneklidňuje, zraňuje. Uprostřed zahrady je každý do značné míry sám, obklopen řádem, který ho přesahuje, není zcela v jeho moci. Trpělivá práce vedoucí k okrase a leckdy také k potravě je v neposlední řadě také očistným procesem spojeným s poznáváním toho, že příroda existuje a rozvíjí se autonomně navzdory naší vůli a představám vnutit jí naše vnímání světa. Každá vysazená rostlina, obdělaný záhon či vypěstovaný plod tedy jsou součástí dialogu mezi zahradníkem a zákonitostmi přírodního rámce, jehož je pevnou součástí. Společenský, sociální a samozřejmě také kulturní význam zahrady je přitom bezesporu svázán právě s touto zakořeněností člověka v environmentálních souvislostech, v dichotomii arogance a ovládnutí, či naopak pochopení a přizpůsobení se přírodnímu řádu vymezujícímu hranice naší existence.

Město Ústí nad Labem a jeho širší okolí – především hluboká a dýmající rýha podkrušnohorské hnědouhelné pánve – jsou v kontextu moderních dějin jedním z příkladů, které odkazují k destruktivnímu vývoji autentického přírodního prostředí pod vlivem dlouhodobé extenzivní industrializace. Místní, v mnoha směrech unikátní a romantickou krásou prodchnutá krajina byla a v některých zachovaných lokalitách stále je ukázkou zdravé symbiózy rozvoje přírodního potenciálu a kulturního působení člověka. Syn Boženy Němcové Karel v dopise své matce ze služby na zámku Jezeří 2. září 1860 napsal následující slova: „Že zde je nejkrásnější krajina v Čechách je pravda; park pozůstává nazvíce z prosekávaného lesa s několika překrásnejma vyhlídkama do okolí.“ Měl tím pravděpodobně na mysli pohledy do údolí, kde se tehdy nacházely pozůstatky Komořanského jezera a dnes se rozkládá jeden z největších povrchových hnědouhelných revírů – dotěžovaný Lom Československé armády obklopený rozsáhlým územím člověkem znásilněné postindustriální ne-krajiny.

Právě aktuální zlomový moment postupného a nezvratného útlumu expanzivního zneužívání přírodního prostředí je jedním z důležitých motivů formujících problematiku péče člověka o krajinu či v užším smyslu slova o zahradu, která je odrazem jeho ambicí i citů. Jak se po dlouhém období devastace navrátit k úctě a touze po „překrásných vyhlídkách“? Jak znovu pocítit nezbytnost nastolení rovnováhy mezi potřebami a respektem spojovanými s přírodou i zdroji, které nabízí? Inspirací pro hledání odpovědí na takto položené otázky či na vytyčení směru dalšího vývoje v tomto bodě obratu se snad může stát uvažování současných umělkyň a umělců, napínajících zájem k ohledávání různých významů spojených právě s tématem zahrady jako místa naplněného starostlivostí, zodpovědností a také radostí z dosaženého pokroku respektujícího přirozený rámec prostředí, ve kterém se pohybují. Umění, disponující radikalitou svobody kreativního vyjádření a nespoutané lidské imaginace, nezřídka dovoluje nahlížet každodenní realitu zatíženou aspekty racionálního fungování společnosti z perspektiv otevírajících nejen překvapivé souvislosti, ale také inovativní a všeobecně prospěšná řešení. Tvůrčí proces vyrůstající ze vztahu k obsahovému fundamentu uměleckého vyjádření i k divákům a nezřídka také participující komunitě, která může být v různých formách jeho součástí, je neocenitelným zdrojem poznání a pochopení souvislostí směřujících ke změně zdánlivě neotřesitelných a v mnohém determinujících stereotypních společenských norem a systémů.

Zahrada je přitom v kontextu výstavy Gardening of Soul chápána v několika vzájemně se prolínajících symbolických, metaforických, technologických, či naopak zcela konkrétních rovinách. Některé projekty v jejím rámci prezentované se soustředí na chápání zahrady jako obrazu dovolujícího nahlédnout obavy z aktuálního environmentálního vývoje, který jako by nezadržitelně směřoval k nezvratnému ohrožení křehké rovnováhy mezi potřebami lidstva a možnostmi naší planety je v pokračujícím extenzivním a expanzivním modu zabezpečovat. Jiné se zamýšlejí nad existenciálním rozměrem zahrady reprezentované alternativními kulturními nástroji, aby upozornily na univerzální význam tohoto fenoménu proměňujícího se pod vlivem nových technologií, civilizačních vlivů, virtualizace a umělé inteligence. Další otevírají perspektivy chápání komunitní pospolitosti jako ekosystému, jehož potenciál je nezbytné permanentně okysličovat, aby otevíral nové perspektivy vzájemného respektu, naslouchání a pochopení, nebo si všímají zcela konkrétních příkladů krize a narušení nezbytných vazeb ke krajině, k místu, ke společenství, které vedou k vykořenění a ztrátě souvislostí tolik potřebných k porozumění sama sobě i ostatním. V neposlední řadě jsou na výstavě zastoupeny projekty nabízející blízkost ve formě spolupráce na společném díle, které je prostorem pro smíření se s jinakostí chápanou jako přirozené bohatství, či usilující o kultivaci a posílení významu konkrétního místa dovolujícího jeho nové uvědomělé uchopení komunitou.

Díla předkládaná divákům v rámci výstavy Gardening of Soul lze z hlediska procesu jejich vzniku rozdělit do tří částí, z nichž jedna vyrůstá z dlouhodobé spolupráce se zahraničními umělci a umělkyněmi Oliou Fedorovou (UA), Barbarou Herold & Florianem Huthem (DE), Stephenem Hobbsem & Marcusem Neustetterem (ZA/AT), Man Tinem (HKG), Finnbogim Péturssonem (IS), Andreou Resner (CRO) a Wong Wo Bik (HKG), kteří v minulých měsících absolvovali rezidenční pobyty v Domě umění Ústí nad Labem koncipované tak, aby jim umožnily prolínat vlastní zájem o problematiku zahrady se specifickými reáliemi místní postindustriální atmosféry. Vedle nich se na výstavě představují Michaela Labudová a Jan Krtička, kteří se měli možnost seznámit s prostředím východního Islandu, kde strávili rezidenční pobyty ve Skaftfell Art Center v městečku Seyðisfjörður, na něž navazují ve svých dílech. V neposlední řadě potom na výstavě umělkyně a umělci Jiří Černický, Jiří Bartoš & Jan C. Löbl, Jiří Philippe Janda & Václav Mach, Zdena Kolečková, Jiří Kovanda & Ivana Lovětínská a Robert Vlasák poodhalují ve formě dokumentací či dílčích realizací projekty připravované pro veřejný prostor města Ústí nad Labem a jeho okolí ve spolupráci s následujícími organizacemi: Člověk v tísni Předlice, Dobrovolnické centrum Ústí nad Labem a jeho Kulturním klubem, senior centrum Domov Velké Březno, Základní umělecká škola Most a také Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Zahrada je tedy v rámci výstavy Gardening of Soul reprezentována jako obraz rozprostřenosti naší individuální, či naopak kolektivní komunitní duše rozvíjené prostřednictvím snahy pečovat, kultivovat, stimulovat růst, iniciovat a stabilizovat vztahy, vytvářet ekosystémy, podhoubí, klíčové symbiózy, z nichž se rodí nová trvale udržitelná budoucnost. Projekty představované na této výstavě přitom spojuje zájem tvůrců o hledání ztracené rovnováhy mezi jedincem a přírodním či sociálním okolím. Hledání, které stejně jako péče o zahradu vyžaduje trpělivou účast, pochopení a angažovanost zahradníka, jehož každodenní fyzická námaha odráží koncept environmentální zodpovědnosti – od vyklíčení semínka po budoucí sklizeň, od kořene až po korunu stromů, do posledního lístku, květu či plodu.

Michal Koleček

Vystavující umělci: Jiří Bartoš & Jan C. Löbl (CZ), Jiří Černický (CZ), Olia Fedorova (UA), Barbara Herold & Florian Huth (DE), Stephen Hobbs (ZA) & Marcus Neustetter (AT), Jiří Philippe Janda & Václav Mach (CZ), Zdena Kolečková (CZ), Jiří Kovanda & Ivana Lovětínská (CZ), Jan Krtička (CZ), Michaela Labudová (CZ), Man Tin (HKG), Finnbogi Pétursson (IS), Andrea Resner (CRO), Robert Vlasák (CZ), Wong Wo Bik (HKG)

Kurátor výstavy: Michal Koleček

Výstava Gardening of Soul je výstupem z výzkumného, uměleckého a výstavního programu Gardening of Soul: In Five Chapters podpořeného grantem v rámci EHP a Norských fondů 2014–2021.

 

 

PROJECT VIDEO

video: Ondřej Teplík (student Fakulta umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně)

GARDENING OF SOUL: INTRODUCTION

Dům umění Ústí nad Labem
8. 12. 2022 – 11. 3. 2023

Výstava Gardening of Soul: Introduction byla koncipována jako prezentace různých způsobů umělecké práce zaměřených na metaforicky vnímané téma zahrady a zahradničení, přičemž na výběru umělkyň a umělců i konkrétních uměleckých děl kooperoval Dům umění Ústí nad Labem s devíti institucemi z Hongkongu, Chorvatska, Itálie, Islandu, Jihoafrické republiky, Německa, Rakouska, Ukrajiny a USA. Výstava s využitím dokumentačních formátů či reinstalací představovala umělecká díla, která byla primárně koncipována pro veřejný prostor a aktivně reagovala na společenskou situaci ovlivňující, determinující nebo rozvíjející charakter konkrétní lokality a kvalitu jejího využití komunitou. Jednalo se o projekty bytostně inspirované touhou budovat pomyslné zahrady chápané jako místa společné zodpovědnosti i odhodlání, transformovat zanedbané a skomírající na prospívající a udržitelné.

Téma výstavy Gardening of Soul: Introduction se otevřelo snahám o komunitní a kulturní starostlivost obsaženou v různých uměleckých projevech přítomných v širokém globálním kontextu. Přirozeným způsobem ale také reagovalo na aktuální situaci našeho regionu – Ústeckého kraje –, který byl v minulosti nezřídka k prosperující a povznášející zahradě přirovnáván a po devastujícím období průmyslové a sociální exploatace opět hledá cesty, jak se společně sdílenou a udržovanou zahradou nabízející smysl vlastní existence opět stát. Děje se tak prostřednictvím často bolestné, a přesto nezbytné strukturální společenské i hospodářské transformace, přičemž projekty prezentované na výstavě se jistě mohly stát inspirativním impulsem pro přemýšlení o směrech, podnětech či aktivitách umožňujících zapojení kulturních projevů, uměleckých strategií a komunitních spoluprací do tohoto procesu obnovy a regenerace. 

Výstava Gardening of Soul: Introduction sledovala dobově aktuální a do jisté míry i populární téma zahradničení v souvislosti s rozvojem sebeuvědomování komunit a občanské společnosti jako celku, a to ve zcela odlišných, avšak globálně propojených souvislostech daných místními geografickými, přírodními, historickými, sociálními a kulturními předpoklady a předurčeními. Toto téma přitom uchopilo aktivistickými prostředky, které měly potenciál dynamizovat společnost a jednotlivá prostředí při využití participačních a site-specifických metod umělecké práce ve veřejném prostoru s cílem zvýšit kvalitu života a otevřít diskusi o posilování sociálního smíru, environmentálních otázkách a aspektech udržitelného rozvoje. Na výstavě se představila díla realizovaná v období několika posledních let ve velice různorodých kontextech a při využití specifických často jedinečných uměleckých strategií. Instalační koncepce byla přitom postavena na širokém spektru dokumentačních či repetitivních nástrojů, které umožnily prostředkovat původně směrem do veřejného prostoru orientovaná díla návštěvníkům galerijního prostředí.

Příběhy vyprávěné vystavenými díly se přitom v jednotlivých projektech rozprostíraly v bohatém záběru a často netušených, náhle se vyjevujících obsahových nebo mezioborových souvislostech. Islandská touha vyvzdorovat společnou prací na místních podmínkách komunitní zahradu koncipovanou jako ekosystémový znak (Hafnargarður Community Garden) či osadit krásné, avšak nehostinné místo symbolickou „zvukovou skulpturou“ rezonující v odkazu na lokální folklor s tichem okolní přírody (Lukas Kühne) se setkala s digitálním dokumentováním a vizualizací původně hospodářských kamenných architektur dnes postupně zanikajících, a přesto smysluplně oživujících pusté pláně ostrova Krk (Alexis Dworsky). Soustředěný průzkum americké ovocnářské tradice promítající se do ikonického autorského pěstitelského experimentu rozšířeného do řady míst po celém tomto kontinentu (Sam Van Aken) se propojil s budováním florálního svatostánku ve zvlněné české krajině vzývajícího kmeny, větve a listy na místo kamenů, malty a trámů (Michaela Černická & Jiří Černický) i s procesem aktivistického „opylování“ johannesburgských lokalit a komunit prostřednictvím zakládání kolektivních pěstitelských instalací se zapojením aspektů mykologie, permakultury, designu a uměleckého poradenství (The Trinity Session). Archeologické zemědělství v pevnostním areálu na italsko rakouském pomezí používající pro výsadbu brambor úrodnou půdu dovozenou z polských bojišť první světové války (Hannes Egger) bylo konfrontováno s výsledkem workshopů oživujících tradici pěstování indigovníku a řemesla textilního modrotisku formující po staletí život venkovských komunit společně navštěvovaných velkoměstskými obyvateli Hongkongu a jejich sousedy s okolních rurálních oblastí (Benjamin Hao Lap Yan) i se záznamem artivistické performance, která prostřednictvím výsadby výhradně dvoudomých rostlin revitalizovala jedno z charkovských náměstí, aby zároveň vyjadřovala podporu LGBTQ+ komunitě (Sasha Kurmaz). Ke spočinutí lákající instalace složená z tropických květin nalezených v odpadcích na ulicích Manhattanu či zapůjčených v domácnostech v Ústí nad Labem a pomyslně globalizačně migrujících mezi šerem pralesního podrostu a teplem našich pokojů (Kristyna & Marek Milde) se prolínala se studijním kabinetem otevřeným multikulturnímu milieu jedné z imigrací formovaných čtvrtí Grazu, jemuž dominoval banánovník, aby ho aktivoval směrem ke studium v mnoha významech léčebných praktik (Daniela Brasil) i s působivými kompozicemi organické elektronické hudby generovanými na základě elektrických signálů vydávaných rostlinami reprezentujícími dalmatský ekosystém (Hrvoje Cokarić). 

Výstava Gardening of Soul: Introduction byla prvním výstupem dlouhodobého projektu Fakulty umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, který byl zaměřen na problematiku umělecké reflexe fenoménu zahrady a zahradničení chápané v širších sociálních, ekonomických, environmentálních a kulturních souvislostech. Tento projekt nazvaný GARDENING OF SOUL: IN FIVE CHAPTERS byl postupně budován ve spolupráci s celou řadou místních i zahraničních partnerů a jeho základní myšlenkou bylo posilování spolupráce mezi umělci, uměleckými institucemi a místními komunitami, a to formou společně realizovaných uměleckých děl využívajících různých prostředků uměleckého výzkumu, kooperace a kulturních aktivismů. Z této perspektivy bylo přitom zřejmé, že ačkoli se způsoby a formy uměleckého zahradničení v různých společenských a klimatických podmínkách přirozeně měnily, vždy disponovaly obrovským potenciálem posilovat sounáležitost, vzájemný respekt, komunikaci a sdílenou produkci, které byly neoddělitelně spjaty s péčí o okolní přírodní prostředí a se společnou účelnou činností konkrétní komunity.

Michal Koleček

Vystavující umělci: Daniela Brasil (AT/BR), Michaela Černická & Jiří Černický (CZ), Hrvoje Cokarić (CRO), Alexis Dworsky (DE), Hannes Egger (IT), Hafnargarður Community Garden (ICE), Benjamin Hao Lap Yan (HKG), Kristyna & Marek Milde (USA/CZ), Sasha Kurmaz (UA), Lukas Kühne (UYU/GER),  The Trinity Session (RSA), Sam Van Aken (USA)

Kurátor výstavy: Michal Koleček

 

Na koncepční přípravě výstavy Gardening of Soul: Introduction spolupracovali:

Julia Martin, Skaftfell Center for Visual Art Seyðisfjörður, Island

Jasminka Babić a Marija Stipišić Vuković, The Museum of Fine Arts Split, Chorvatsko

Eike Berg, Schafhof – European Center for Art Upper Bavaria Freising, Německo

Margarethe Makovec a Anton Lederer, <rotor> Centre for Contemporary Art Graz, Rakousko

Marcus Neustetter, The Trinity Session Johannesburg, Jihoafrická republika

Jaroslava Příhodová, Dowd Gallery – SUNY Cortland, USA

Man Tin, PRÉCÉDÉE Hongkong

Tatyana Tumasyan a Anastasia Khlestova, Kharkiv Municipal Gallery, Ukrajina

Judith Waldmann, Kunst Meran / Merano Arte, Itálie

 

Výstava byla realizována jako součást víceletého mezinárodního výzkumného, uměleckého a výstavního projektu GARDENING OF SOUL: IN FIVE CHAPTERS, který byl financován z Fondů EHP a Norska 2014-2021. Děkujeme za podporu.

video: Ondřej Teplík (student Fakulta umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně)