News

Vlasák Robert

DÍLO VE VEŘEJNÉM PROSTORU

Autor fotografií Lukáš Jasanský

 

SLAVNOSTNÍ PŘEDÁNÍ

Autor fotografií Filip Trubač

 

VÝSTAVA V DOMĚ UMĚNÍ ÚSTÍ NAD LABEM

Membrána 2023/2024
instalace, kov, beton, skici k projektu, fotografie

 

Dílo Membrána připravené pro výstavu Gardening of Soul Robertem Vlasákem je součástí projektu zacíleného na podporu aktivit realizovaných v ústecké čtvrti Předlice neziskovou organizací Člověk v tísni, o.p.s. Ta se v této sociálně vyloučené lokalitě především zaměřuje na terénní sociální práci, sociálně aktivizační služby, doučování, poradenství pro dospívající a provozování nízkoprahového zařízení pro děti a mládež. Sídlo organizace a jeho nejbližší okolí představují přirozené zázemí, ve kterém se schází především komunity zde žijících dětí a mládeže.

Autor pro toto místo navrhuje a postupně vytváří funkční objekty koncipované jako pomyslné a zároveň skutečné „brány“ umístěné na rozhraní dvou diametrálně odlišných prostředí, dosud oddělených drátěným plotem. Ohrazení prostoru lze vnímat jako nepřátelskou bariéru zamezující dalšímu postupu či průchodu, anebo jako předěl, za kterým leží svět, který láká k prozkoumání. Robert Vlasák zúročuje potenciál zvídavosti místní komunity k tomu, aby legitimizoval její dosud „ilegální“ vstupy na bezpečný pozemek organizace Člověk v tísni i v jiných než oficiálně stanovených otevíracích hodinách.

Motiv postavy, prolamující žebroví brány a dovolující pohodlný průchod, tak stojí v opozici vůči původně negativně vymezující, zabraňující, zraňující konstrukci (Membrána 1). V plotě umístěný průlez, evokující dětskou prolézačku, potom činí fakticitu ohrazení absurdní, neboť ho lze nyní chápat jako součást „hry“ spojené s jeho překonáváním (Membrána 2). Nově rozevřené průchody do bezpečného prostředí v jakoukoliv denní či noční hodinu zvou klienty nízkoprahového centra ke sdílení, konverzaci a společným hrám. V rámci výstavy Gardening of Soul Robert Vlasák potom doplňuje projekt Membrána o další rovinu upozorňující na hluboké kořeny problematiky sociálního vyloučení přítomné v Ústí nad Labem. Segment zdi z Matiční ulice (Membrána 4), zapůjčený z Muzea města Ústí nad Labem, odkazuje k neblahému experimentu, kterým se místní politická reprezentace v letech 1998 a 1999 pokoušela reagovat na problematiku soužití starousedlíků čtvrti Krásné Březno a sociálně vyloučených obyvatel, kteří zde byli uměle soustředěni sestěhováním do nedůstojně vybavených holobytů.

Původně plánovaná masivní „protihluková“ zeď byla sice ještě před jejím postavením redukována a estetizována, přesto se stala symbolem neschopnosti většinové společnosti naslouchat a zodpovědně řešit problémy marginalizovaných komunit. Neschopnosti, která je součástí politické i sociální reality v České republice do dnešních dní a palčivě ovlivňuje i aktuální atmosféru života v Ústí nad Labem. Membrána, mem, brána, mem-brána Roberta Vlasáka lákající obyvatele Předlic ke vstupu do areálu organizace Člověk v tísni tak láká k aktivní participaci na vlastní budoucnosti, ke spolupráci, komunikaci a třeba také ke zvelebení sdíleného prostředí, například formou společné výsadby břečtanu (Membrána 3), který se snad v blízké budoucnosti stane součástí společenského ekosystému transformujícího původní ploty a bariéry do podoby prostupných membrán nabízejících vzájemné porozumění a respekt.